V kavárně U Mystika naproti Domu kultury a oddechu v Jihlavě, obsluha je milá, musíme si koupit celou lahev 12leté Glenlivet, ze začátku to vypadá, že neubývá, ale o půl druhé už jsme smutní, že je prázdná. Občas vypadnou pojistky - zůstane jen světlo čajové svíčky, pro jakoukoliv jinou činnost nedostatečné - pro sezení na kožené pohovce, pokuřování a pití bohatě postačující.
Již zpočátku večera se v hovoru objeví téma análního sexu, kvůli nějakému filmu, co běžel v Jihlavě, nejasno jakému. A ano: táhne se hovorem "jako červená nit" až do rána, jako ponorná řeka. A taky Ztohoven. Ztohoven a anál. Vrací se do hovoru jako cosi směšného a možná ne zcela pochopitelného. Také není zcela jasné, kdo se ohledně těchto témat může opřít o vlastní zkušenost a kdo by se tím chtěl chlubit - stud nás většinou posune jinam, neobjeví se advokát, či apoštol análního sexu.
Natož advokát Ztohoven.
neděle 28. října 2012
pondělí 22. října 2012
Telecí játra, mražená pizza, obložená bageta s koprem, teplý bílý, taneční liga č. 155
"Ááá, renegát, K...!" vítá mě na večírku známý.
Uspořádání interiéru pokoje, uspořádání života, uspořádání myšlenek. Jak by to mohlo souviset?!
- - -
Sokolov - malý roztomilý výlet. I dramaturgie potěšila - tedy hlavně Peckinpah a Seidl se vydařili. I když šlo spíš o filmy, které se hněvají, než o filmy zobrazující hněv.
Ovšem nejlepší je obsluha kinokavárny:
-Deci bílýho, prosím.
-Tady. Třináct, prosím.
-Děkuju. Dvacet.
-Ne, třináct.
Chápete? V Sokolově se s dýškama prostě nepočítá.
Juke-box battle - když zmerčíme juke-box v rohu místnosti, všem se nám zablýskne v očích - kolik peněz bude stát nasrat místňáky? Všichni odejdou a battle se rozjede jen v rámci našeho stolu.
Obří kus telecích jater k obědu. 4 hodiny v přetopeném vlaku.
Uspořádání interiéru pokoje, uspořádání života, uspořádání myšlenek. Jak by to mohlo souviset?!
- - -
Sokolov - malý roztomilý výlet. I dramaturgie potěšila - tedy hlavně Peckinpah a Seidl se vydařili. I když šlo spíš o filmy, které se hněvají, než o filmy zobrazující hněv.
Ovšem nejlepší je obsluha kinokavárny:
-Deci bílýho, prosím.
-Tady. Třináct, prosím.
-Děkuju. Dvacet.
-Ne, třináct.
Chápete? V Sokolově se s dýškama prostě nepočítá.
Juke-box battle - když zmerčíme juke-box v rohu místnosti, všem se nám zablýskne v očích - kolik peněz bude stát nasrat místňáky? Všichni odejdou a battle se rozjede jen v rámci našeho stolu.
Obří kus telecích jater k obědu. 4 hodiny v přetopeném vlaku.
úterý 16. října 2012
pondělí 15. října 2012
Drazí
Drazí.
Už dlouho jsem si sem nic nepoznamenal, ničím čtenáře, odběratele, přátele neoblažil.
Beru zase tu loserovskou dráhu. Místo dotahovaní prací v rámci "podmínečného odložení termínu zápisu", nebo jak se tomu říká, hledám, kde budu studovat v příštím školním roce. Kde bych mohl studovat bez zatínání zubů. A bez soudružek.
Je to znamení: mohu jezdit každý pátek ráno do Olomouce studovat film a divadlo, a to rychlíkem Vsacan! Vsacan. Slovo slov. Vlastně VSACAN, ale co už.
A proč? - poslední měsíc tak mimo, tak paralyzován - představou ne/dokončení stupidní domácí práce (zadání: v literatuře nebo filmu najděte čtyři komunikační jevy a popište je.., well I don't know...), že jsem si ani neblognul.
- - - -
Kouřím. Do obličeje holky, co jí před čtvrt rokem zbouchnul můj kámoš.
Ten s náma sedí taky.
Jí nevadí, že kouřim.
Vidím je poprvé od chvíle co jsem se o tom dozvěděl.
Chtěl bych jim nějak důvěryhodně sdělit, že jim dítě přeju.
-Víte: myslim, že je fakt skvělý, že tak úžasný lidi jako vy dva maj spolu dítě. Přeju vám ho.
Ale za sebe musím říct - nešel bych do toho - ale..kdo chce kam, pomozme mu tam.
Poslední nevyzní dobře.
Dotyčná zbouchnutá:
To bys nejdřív musel mít s kym.
Kyselé hrozny jsou už úplně všude...
A kdybych uměl hrát na kytaru a zpívat, tak mám rockabilly kapelu, že jo.. (popravdě, nemůžu to vyloučit)
Už dlouho jsem si sem nic nepoznamenal, ničím čtenáře, odběratele, přátele neoblažil.
Beru zase tu loserovskou dráhu. Místo dotahovaní prací v rámci "podmínečného odložení termínu zápisu", nebo jak se tomu říká, hledám, kde budu studovat v příštím školním roce. Kde bych mohl studovat bez zatínání zubů. A bez soudružek.
Je to znamení: mohu jezdit každý pátek ráno do Olomouce studovat film a divadlo, a to rychlíkem Vsacan! Vsacan. Slovo slov. Vlastně VSACAN, ale co už.
A proč? - poslední měsíc tak mimo, tak paralyzován - představou ne/dokončení stupidní domácí práce (zadání: v literatuře nebo filmu najděte čtyři komunikační jevy a popište je.., well I don't know...), že jsem si ani neblognul.
- - - -
Kouřím. Do obličeje holky, co jí před čtvrt rokem zbouchnul můj kámoš.
Ten s náma sedí taky.
Jí nevadí, že kouřim.
Vidím je poprvé od chvíle co jsem se o tom dozvěděl.
Chtěl bych jim nějak důvěryhodně sdělit, že jim dítě přeju.
-Víte: myslim, že je fakt skvělý, že tak úžasný lidi jako vy dva maj spolu dítě. Přeju vám ho.
Ale za sebe musím říct - nešel bych do toho - ale..kdo chce kam, pomozme mu tam.
Poslední nevyzní dobře.
Dotyčná zbouchnutá:
To bys nejdřív musel mít s kym.
Kyselé hrozny jsou už úplně všude...
A kdybych uměl hrát na kytaru a zpívat, tak mám rockabilly kapelu, že jo.. (popravdě, nemůžu to vyloučit)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)